Domácí pohoda má i svou chuť. Může ji vytvořit společná snídaně, jednoduchý dezert po večeři nebo miska ovoce, ze které si každý vybere to své. Kampaň EuropeanFruits připomněla na zářijovém setkání v Chateau St. Havel, že broskve, meruňky, třešně, nektarinky či kiwi nejsou jen barevnou součástí kuchyně. Mají svůj původ, pěstitelský příběh a řadu možností, jak přirozeně obohatit běžný rodinný stůl.
Z pražského setkání přichází inspirace pro domácí stůl
Praha se 16. září 2026 stala dějištěm další významné události zaměřené na kvalitní evropské potraviny. V elegantním prostředí Chateau St. Havel se uskutečnila tisková konference mezinárodní kampaně EuropeanFruits, která si klade za cíl přiblížit spotřebitelům přednosti čerstvého evropského ovoce, jeho kvalitu, bezpečnost i význam pro vyvážené stravování.
Setkání přilákalo novináře, zástupce médií, influencery i odborníky na výživu a zemědělsko-potravinářský sektor. Nešlo přitom pouze o představení samotného projektu. Hlavním tématem byla také otázka, jakou roli hraje ovoce v moderním životním stylu a proč bychom měli věnovat větší pozornost jeho původu.
Program EuropeanFruits, spolufinancovaný Evropskou unií, probíhá v České republice, Polsku a Řecku. Za jeho realizací stojí řecké zemědělské družstvo ASEPOP Naoussa, které se dlouhodobě věnuje produkci kvalitního ovoce.
V domácí kuchyni se velké téma evropské produkce mění v malá každodenní rozhodnutí. Zajímá nás, co rodině chutná a co z vybraných surovin připravíme. Informace o pěstitelích a původu přidávají k těmto praktickým otázkám další vrstvu: umožňují vnímat nákup jako vědomější výběr.
Příběh surovin začíná daleko před naší kuchyní
Jedním z významných hostů pražského setkání byl řecký velvyslanec v České republice Dinos Konstantinou, který konferenci slavnostně zahájil.
Ve svém vystoupení vyzdvihl význam kampaně EuropeanFruits jako pomyslného mostu mezi řeckými pěstiteli a evropskými spotřebiteli. Připomněl také rostoucí význam středoevropských trhů, včetně České republiky, pro řecké zemědělské produkty.
Právě propojení tradičního zemědělství s moderními evropskými standardy představuje jednu z hlavních myšlenek celé kampaně.
Na jeho slova navázal Evripidis Fotiadis ze společnosti Novacert, která se podílí na realizaci programu. Zdůraznil důležitost evropských iniciativ podporujících informovanost spotřebitelů a jejich orientaci v kvalitě a původu zemědělských produktů.
Pět chutí, které se dají využít doma
Za každým kvalitním ovocem stojí mnohem více než jen slunce a úrodná půda. Důležitou roli hrají zkušenosti pěstitelů, správné skladování, pečlivé třídění i moderní technologie.
Právě tyto aspekty představila Dimitra Gkesiou, projektová manažerka programu za družstvo ASEPOP Naoussa.
Účastníkům přiblížila historii družstva, jeho moderní infrastrukturu i mezinárodně uznávané certifikace. Zvláštní pozornost věnovala pěti druhům ovoce, které kampaň EuropeanFruits propaguje – broskvím, nektarinkám, třešním, meruňkám a kiwi.
Každý z těchto plodů má své charakteristické vlastnosti, chuť i možnosti využití. Zatímco broskve a nektarinky připomínají bezstarostné letní dny, meruňky a třešně patří k tradičním chutím evropské kuchyně. Kiwi zase nabízí osvěžující alternativu, kterou si můžeme dopřávat i v chladnějších měsících.
Každý druh může v kuchyni najít jinou podobu: samostatnou svačinu, doplněk snídaně nebo součást jednoduchého dezertu. Nemusíme přitom spojovat všechny plody do jedné misky. Někdy je příjemnější nechat vyniknout jedinou chuť a nabídnout ji bez velkých úprav.
Při nákupu vybíráme víc než jen hezký plod
O významu transparentnosti a důvěry mezi producenty a spotřebiteli hovořil také Stavros Kotziampasis, předseda družstva ASEPOP Naoussa.
Podle jeho vystoupení je důležité nejen podporovat přítomnost evropského ovoce na zahraničních trzích, ale především vysvětlovat spotřebitelům, jakým způsobem vzniká a jaké požadavky musí jeho produkce splňovat.
Evropské normy, kontrolní mechanismy a certifikace představují důležitou součást systému, který má zajišťovat bezpečnost potravin a dohledatelnost jejich původu.
Pro zákazníka, který si v obchodě vybírá ovoce, tak může být informace o původu a způsobu produkce stejně důležitá jako samotný vzhled nebo chuť.
Rodinné stolování bez složité přípravy
Velkou pozornost vzbudilo také vystoupení české nutriční poradkyně Elišky Čížkové, která se zaměřila na praktickou stránku zdravého stravování.
Připomněla, že ovoce by mělo být přirozenou součástí každodenního jídelníčku. Důležitá je především pravidelnost, pestrost a schopnost zařadit čerstvé plody do běžného dne bez zbytečně složitých pravidel.
Snídaně bývá dobrým místem pro malou změnu. Ovoce může doplnit jogurt nebo běžné ranní jídlo podle toho, co máme rádi. Společný stůl tak získá další barvu a každý člen domácnosti si může vybrat vlastní kombinaci.
Pro návštěvu lze připravit několik menších misek místo jednoho složitého moučníku. Jednoduché pohoštění funguje právě tehdy, když nechá prostor přirozené chuti a pohodovému rozhovoru.
Při plánování nákupu má smysl myslet i na skutečné využití. Menší výběr plodů, které doma rádi jíme, může být praktičtější než velká nabídka bez konkrétního nápadu. Inspirace má domácnost usnadnit, nikoli vytvářet další seznam úkolů.
Dobré suroviny dávají společnému jídlu smysl
Pražská tisková konference vyvrcholila společnou večeří, během níž měli účastníci příležitost pokračovat v diskusích, navazovat nové kontakty a sdílet zkušenosti v příjemné atmosféře.
Domov vzniká i z drobných společných rituálů. Jídlo je jedním z nich a kvalitní suroviny mu mohou dodat příjemnou jednoduchost. Ovoce se v tomto pojetí stává součástí každodenní pohody.
EuropeanFruits připomněl, že rodinný stůl propojuje mnoho příběhů: práci pěstitelů, náš výběr v obchodě i chvíli, kdy si spolu sedneme k jídlu. Právě v takových chvílích může evropské ovoce najít své přirozené místo.
Zdroj informací, fotografie i vizualizace: EuropeanFruits.
Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro výzkum (REA). Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.
