Petr Novague je úspěšný muž, jehož industriální design překračuje hranice České republiky. Nositel devíti Red Dot Awards neskrývá, že by rád už brzy získal jubilejní desáté ocenění. Jako patriot se snaží pomáhat českým značkám. O tom, že se mu to daří, svědčí i úspěchy jím navržených zubních kartáčků, kol či sportovního auta.
Jak jste se dostal k designérství?
Studoval jsem střední umělecko-průmyslovou školu, kde jsem vstřebával základy sochařiny, kresby a malby. Nejvíc mne bavila kresba v kombinaci s hlínou. Když člověk přemýšlí s nadhledem a retrospektivou, právě skicy a práce s hmotou jsou základem designu. Ve čtvrtém ročníku střední školy jsem uvědomil, že mě design baví nejvíc, odklonil jsem se od myšlenek stát se volnomyšlenkářským umělcem. Baví mě na zakázku vymýšlet něco, co splní něčí očekávání. Na vysoké škole jsem se v mém přesvědčení jenom utvrzoval. K preferování industriálního designu mi pomohla i má stáž v Německu. Podstatou industriálního designu je orientace na sérii, je nesmysl dělat každý kus jinak. Je důležité také rozumně zohledňovat ekologické aspekty výroby.
Pocházíte z rodiny, kde lidé tíhli k designu? Splnil jste si designem dětský sen?
Moje matka chtěla být módní návrhářkou, sama si oblečení šije a navrhuje, jinak ale lidé z mé rodiny k designu netíhnou. Od dětství jsem vykazoval nadání na vizuální projevy, musel jsem obětovat čas mému nadání. Podle mě mi prospělo, že jsem nešel na gymnázium, ale na střední umělecko-průmyslovou školu, která mi pomohla v profesním vyprofilování. Na vysoké škole jsem se doprofiloval směrem k industriálnímu designu. Všechno jsem začal včas, na konci vysoké školy jsem byl fungující designérem, to se o řadě spolužáků říct nedá. V tomto jsem měl před nimi náskok.
A co vaše děti? Jdou ve vašich šlépějích?
Mým dětem je osm a šest let. Snažím se jejich talent nepřeceňovat, jsem spíše kritický. Podle mě mají vizuální cítění všechny děti. V českém školství mají před kreativitou přednost exaktnější předměty typu matematiky. Podle mého názoru se se výtvarný cit dá poznat zhruba až ve 12 letech. Takže si zatím počkám na hodnotící soudy o talentu mých dětí.
Jste autorem mj. úspěšného designu zubních kartáčků české značky SPOKAR. Co stálo u zrodu vaší spolupráce?
Je to nespokojenost klienta s dosavadním designem, ve SPOKARu měli potřebu něco změnit. Začali jsme v kategorii zubních kartáčků pro dospělé, jednali jsme o tom už od roku 2016. Specifikace zadání není obecně tak snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je důležité, aby designér respektoval finanční dopady designu. SPOKAR je naštěstí dobře vedenou společností, která ví, co chce. Na začátku jsme také netušili, že návrhy kartáčků SPOKAR X budou mít takový úspěch.
Je pro vás důležité, jestli spolupracujete s českou firmou nebo zahraniční?
Pro mě to hraje velkou roli, české značky podporuji rád. Design souvisí s produktem a produkt přímo souvisí s HDP, je to podle mě přímo úměrné. Mám o tom i přednášky, které spojují finální produkt s výkonností ekonomiky.
Proč je pro vás zajímavá právě oblast dentální hygieny?
Hodně lidí si myslí, že designér chce dělat drahé produkty. Pravý opak je pravdou. Lákají mne levnější produkty, kterých se vyrobí hodně. Kartáček je pro mne symbolem takového výrobku, který se dá koupit skoro všude. Obsahem designu je funkčnost výrobku. Je to tedy oholené až na dřeň, což mě baví. A přidanou hodnotou je i to, že SPOKAR není chamtivý a má relativně malou marži.
Co bylo na vytvoření zubního kartáčku SPOKAR X nejtěžší?
Kartáčky jsou v principu dost podobné, řeší se detaily. Je v tom paralela jak s mobilními telefony. Najít míru detailu bylo nejtěžší. Vsadili jsme na ergonomii, podle mého názoru je to pro zákazníky nejsrozumitelnější.
V čem je zubní kartáček SPOKAR X lepší než západoevropská konkurence?
V tvrdosti vláken a barevnosti jsou srovnatelné. Výhody jsou v konstrukci zubního kartáčku. Hlava zubního kartáčku SPOKAR X pomáhá lépe čistit zadní osmičky. Pomáháme lidem zubní kartáček držet správným způsobem.
Jaká ocenění získaly kartáčky z pelhřimovské firmy?
Bylo jich víc, což mě pochopitelně těší. Z mého pohledu je pro náš region nejdůležitější německá cena. Německé výrobky jsou symbolem kvality, podobné je to u designu. U lidí může takový punc kvality působit pozitivně. Pro mě je to navíc potvrzení, že jdeme správnou cestou.
Jaké máte další plány se SPOKARem?
Nyní bychom společně připravili dětský kartáček. Pracujeme také na nástupci modelové řady +, která nechce být příliš výrazná. Zároveň spolupracujeme na designu domácích potřeb i štětců. Více bych pro tuto chvíli prozrazovat nechtěl.
Z vaší designerské dílny pochází i české mobily KINZO. Jak na ně vzpomínáte?
Tehdy jsem chytil příležitost za pačesy. Několik lidí, kteří odešli z mezinárodní společnosti, se rozhodlo vyrobit českou značku. Samotná výroba probíhala v Číně, byla to velmi zajímavá zkušenost. Myslím si, že jsem stále jediným českým designérem mobilního telefonu. Výrobek měl své mouchy, přesto se ho prodala celá výrobní série zhruba 10 tisíc kusů. Tehdy ale image mobilu neprospěly některé recenze novinářů, kteří srovnávali nesrovnatelné.
Které ze současných mobilů se vám designově líbí?
Musím uznat, že se všechny značky výrazně posouvají. Všechny jsou podle mě krásné. Mám pocit, že mobily udělaly v jedné generaci z výrobků největší pokrok.
Jste také autorem designu kol Favorit a designu sportovního auta R200. Jak na to vzpomínáte?
Opět to ukazuje mojí slabost pro české značky. Zabralo dost času, než jsem kolu vtiskl finální tvář. Zdá se, že i na základě designu se Favoritu podařilo sehnat investora, na to jsem hrdý. U auta R200 bylo zajímavé, že jsme postavili několik zajímavých vozů, které prezentují firmu a pro mě jsou ukázkou mé dovednosti. S nadsázkou řečeno jsme vytvořili čtvrtou největší automobilku v České republice, i když se jedná spíše o kusovou výrobu speciálů. Pro zajímavost když si někdo bude chtít R200 koupit, měl by zaplatit zhruba 4,5 milionu korun.
Jaké novinky připravujete do budoucna?
Podílím se na návrhu měřáku radiokativity, který slouží k měření součástek pro raketoplány. Dále se snažím vtisknout tvář kancelářským stolům nové nábytkářské značky. Dnes si mohou i relativně menší firmy nechat navrhnout design, dražší je potom samotná implementace. Mám i nabídku na design nabíjecích elektrostanic, to je pro mne zajímavé a dynamické odvětví. Musím se přiznat, že nové zakázky příliš aktivně nepoptávám, ale i díky jménu, které už v designérském světě mám, si na nedostatek práce stěžovat nemůžu.
Dosáhl jste mnoha ocenění, další vás nejspíše čekají. Jaké máte nyní cíle na poli designu?
Chtěl bych získat ještě více odborných cen. Je pro mne výzvou propagovat zejména výrobky českých firem. A výzvou je pro mne ještě více proniknout s designem na trhy německy mluvících zemí. Ty jsou symbolem kvality světového designu.
Boxík
Petr Novague 37 let
Už během studií na UMPRUM se uplatňoval jako industriální designér. Je mj. držitelem devíti Red Dot Awards a čtyř German Design Awards. V současnosti žije v Brně a Praze, je otcem dvou dětí. Ve volném čase se nejraději věnuje lyžování. Je milovníkem vozů značky Porsche.
